Kam s ním?

Při řešení této Nerudovské otázky se některé země EU v poslední době nejspíš inspirovaly fejetonem tohoto klasika české literatury, a také dávaly svůj odpad „na stlaní“ někomu jinému. Vyvážely totiž v minulých letech až 300 tisíc tun plastových odpadů měsíčně do zemí Asie, jak se lze dočíst např. zde. Přitom se mnohé honosí nízkým procentem skládkování odpadů, jak lze vyčíst z grafu ministerské prezentace na straně 11.

Chránit životní prostředí tím, že se odpadky nevyhodí do přírody v Evropě, ale až na druhém konci světa je poněkud krátkozraké a kromě toho uhlíková stopa při lodní dopravě jedné tuny nákladu emituje až 12 g CO₂/km. Odpady vyvezené do Asie, Afriky, nebo do Jižní Ameriky, se obvykle nakonec dostanou do vodních toků, které je odnesou do moře. Z moře se vrátí zpět plasty v rybách, které pak Evropané snědí.

Příroda si jistě poradí, i když jí ublížíme! Ale přežije to lidstvo?

Havlíček by možná dneska řekl, že „už je čas, aby nám ta naše láska k přírodě ráčila konečně z úst vjeti do rukou a do těla, abychom totiž více z lásky pro svoji Zemi jednali, než o té lásce mluvili“.

Proto i my chceme svým dílem přispět k řešení odpadové krize jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Připravujeme k uvedení na trh zařízení pro přeměnu odpadů na suroviny, s využitím nově patentované rekonverzní technologie.

Podpoříme tak materiálové i energetické využití odpadů v místech jejich původu, aby byly odpady zužitkovány co nejdříve po jejich vzniku a nemusely se přepravovat na velké vzdálenosti, jako se děje v současnosti. Významným sekundárním efektem tak bude nejen omezení přepravy odpadů a s tím související snížení uhlíkové stopy, ale i snížení nároků na lidskou práci při jejich přepravě a manipulaci.

Rovněž environmentálně je to výhodné, neboť při správném nastavení a provedení procesu elektrotermochemické rekonverze v příslušném technologickém zařízení neunikají během tohoto procesu do okolního prostředí žádné zplodiny hoření, ani emise, jako je tomu např. při spalování odpadů, a rovněž není zatěžováno okolní prostředí žádným zápachem, nebo toxickými látkami, či jinými plyny jako se někdy děje při skládkování odpadů.